V každé fázi pokládky kabelových vedení platí zásady BOZP, které chrání nejen kabely před poškozením, ale také zdraví a životy pracovníků. Z bezpečnostních důvodů se kabely přepravují na bubnech a při jejich pokládce je nezbytné vybavení, jako je kabelový váleček. Jak však s bubny zacházet, aby byla zachována bezpečnost a kabely se nepoškodily? V tomto článku se podíváme na skladování, přepravu a odvíjení kabelových bubnů.
Bezpečná přeprava kabelových bubnů
Silové kabely používané k budování vedení se přepravují navinuté na bubnech, jejichž hmotnost může dosahovat až 8 tun. Vzhledem k tvaru bubnů je proto nutné zajistit je při přepravě proti samovolnému odvalení. Osvědčují se klíny a doporučuje se přepravovat bubny s vodorovnou osou.
Bubny o průměru do 1,2 metru lze otáčet pomocí otočných podložek a poté přepravovat vodorovně na paletách. Větší bubny je třeba ukládat na stojany odpovídající jejich velikosti. Ideální výška stojanu je 5 % průměru bubnu + 2 centimetry rezervy.
Vzhledem ke značné hmotnosti se ke zvedání kabelů používají především vysokozdvižné vozíky, lze však použít i například hydraulické autojeřáby. Nezapomeňte, že obě bočnice by se měly opírat o vidle.
Shazování bubnů rozhodně není dovoleno, přípustné je však jejich kutálení na krátké vzdálenosti. To lze provádět pouze na pevném, rovném podkladu a ve směru vyznačeném na bubnu. Kutálení ve směru navinutí zabrání uvolnění kabelu.
Krátkodobé a dlouhodobé skladování kabelů
Klíčová je ochrana kabelů před poškozením, proto se při jejich pokládce používají zatahovací pera ze sklolaminátu, je však třeba dbát i na správné skladování kabelových bubnů. Základem je utěsnění konců kabelů – používají se smršťovací koncové krytky, které chrání před vnikáním vlhkosti. Konce kabelů by měly být pevně připevněny k bubnu, například speciálními páskami.
Bubny je nejlépe skladovat s vodorovnou osou. Zvláštní opatrnost je nutná při nízkých teplotách, protože i malé napětí nebo náraz mohou vést k poškození. Vždy je také třeba kontrolovat technický stav konstrukce bubnu, a pokud se objeví vůle, například vlivem slunečního záření, je nutné dotáhnout montážní šrouby. Riskantní je také například zatloukání hřebíků nebo skob do bočnice bubnu, proto je třeba dávat zvláštní pozor, aby se kabely nepoškodily. Doporučený postup závisí i na barvě kabelů – kabely bývají obvykle černé, existují však i nestandardní kabely. Pokud nemají plášť chránící před UV zářením, je třeba je zakrývat černou polyetylenovou fólií, nebo dokonce speciálním obalem určeným k tomuto účelu.
Zvlášť problematické je dlouhodobé skladování, a pokud je to jen možné, je lepší se mu vyhnout. Skladování by také nemělo trvat déle než 12 měsíců. Nejméně jednou za 3 měsíce je třeba provést důkladnou kontrolu technického stavu bubnů a kabelů. Nutné je také zajistit vhodné podmínky skladování kabelových bubnů: měly by stát na rovném, pevném podkladu (nejlépe na betonu, zhutněném štěrku nebo dřevěných trámech). Buben by neměl ležet, ale stát na bočnicích. Nesprávné skladování může vést k poškození konstrukce bubnu, a dokonce ke zničení kabelu, který pak nebude vhodný k montáži. Při horku je třeba počítat s tím, že dřevo sesychá, a proto může být nutné dotáhnout montážní šrouby. Kabely je také třeba chránit před vlhkostí – při jakémkoli poškození je nutné vyměnit smršťovací krytky.
Odvíjení kabelů z bubnů
Při odvíjení bubnů se hodí zařízení, jako jsou hydraulické zvedáky bubnů, odvíječe nebo nájezdové stojany. Při odvíjení by teplota neměla klesnout pod -5 °C. Je-li práce v takových podmínkách nutná, měly by být kabelové bubny nejméně 24 hodin uloženy v prostoru s teplotou nad 10 °C. Před zahájením odvíjení je nejlepší nejen sejmout pojistnou pásku nebo sponu, ale také dotáhnout montážní šrouby. Průměr osy odvíjecího zařízení by měl být nejméně o 5 mm menší než průměr otvoru pro osu v bubnu. Je třeba hlídat i technický stav bubnu, protože se stává, že se při přepravě nebo skladování uvolní hřebíky a mohou kabely poškodit. Odvíječ musí být také vybaven mechanismy, které zabraňují samovolnému odvíjení kabelu – kabel by se měl odvíjet pouze tehdy, když je tažen. Je také nutné přizpůsobit odvíjecí sílu materiálu kabelu: u měděných vodičů by měla činit 5 daN/mm² průřezu, u hliníkových 3 daN/mm².
Správná přeprava a skladování nejsou jen otázkou bezpečnosti, ale i úspor, protože chyby mohou vést k poškození kabelů a znemožnit jejich použití při pokládce vedení.